Předevčírem jsem převzal vedlejší cenu ankety Bloger 2018.

24. 05. 2019 20:20:26
Ve středu, za všeobecného nezájmu médií, jsem prostřednictvím České pošty s.p. převzal vedlejší literární cenu čtenářské ankety iDnes -Bloger r. 2018-. Konkrétně se jednalo o dárkovou poukázku na zboží ve výši 700 Kč.

Samozřejmě fakt, že jsem se ocitl mezi vylosovanými, by se dal interpretovat i jinak. Prostě jsem byl vytažen z osudí jako ten příslovečný bílý králík z kouzelnického klobouku. Jak se říká, nejhloupější sedlák ve vsi má největší brambory. Někomu by se také mohlo zdát označení nákupního poukazu na knížky za literární ocenění za značně nadnesené, ale proč bych nemohl označit cenný papír směnitelný za libovolnou literaturu literární cenou?

Nijak se nezlobím na pořadatele, že nám deseti oceněným /ano trvám na tomto označení/nebylo umožněno převzít výhru na závěrečném ceremoniálu. I na jiných obdobných akcích nebývá předávání vedlejších cen /např. za nejlepší filmovou klapku nebo za nejlepšího asistenta pomocného režiséra/ na programu slavnostního večera. To chápu. Na druhé straně musí každý pochopit i mě, že jsem chtěl prožít při předávání literární ceny svých patnáct vteřin slávy, což je však zcela nad síly obchodně těžkopádné České pošty s. p., která mi měla výhru doručit. Už dávno neplatí, že doručení expres zásilky je malý úřední rituál ne nepodobný podepsání mezinárodní smlouvy. Doručovatelky zásadně chodí s doporučenými zásilkami dopoledne, kdy není nikdo doma. Teď nedávno jsem četl, že doručovatelka zcela nečekaně zastihla adresáta. Ten ji otevřel dveře zrovna, když mu strkala do schránky oznámení od kdy a dokdy si může zásilku převzít. „Jé, promiňte, já jsem si ten váš balíček ani nevzala sebou.“ I kdybych byl ochoten připlatit za malý úřední rituál, kdy by mi výhru doručil pošťák v nějakém dobovém poštovním stejnokroji a případně zatroubil na úřední trubku „jéde, jéde poštovský panáček, jéde, jéde poštovský pán“, stejně bych byl odmítnut.

Rozhodl jsem se, že v žádném případě nenechám předání mé „první literární ceny“ na České poště. Proto jsem dopředu místní pobočku požádal, aby mi dali avízo, až zásilka dojde na poštovní úřad a já si pak zařídím předání vedlejší literární ceny sám. Měl jsem dvě možnosti. Ta jednodušší byla, že bych využil svých kontaktů u zdejšího okresního soudu. Nebyl by problém, aby mi byla zásilka doručena s veškerou parádou uniformovanými členy justiční stráže. Jenže předávací rituál by se až příliš podobal doručení výzvy k nástupu výkonu trestu odnětí svobody, zvláště, když by uniformovaní příslušníci přijeli vozidlem nápadně se podobajícím zelenému antonu. Zjistil jsem však, že sdružení místních divadelních ochotníků zřídilo malé eseróčko s názvem „Dobrou zprávu vám přicházím dát“. No to je super! Takové konkurence by se oprávněně mohla Česká pošta bát. Jak jsem později zjistil, tak tato společnost se zatím především specializovala na doručování svatebních oznámení, oznámení o ukončení vysokoškolského studia a podobných radostných událostí. S doručováním nákupních poukázek však zatím žádnou zkušenost neměla. Nakonec jsem se dohodl /asi za cenu hodnoty vyhrané nákupní poukázky/, že by mi zásilku doručily dvě dívky v hanáckém kroji, které by nejprve zazpívaly hanáckou lidovou „Čí só hode“ /pro osvěžení jedná se o text „čí só hode,naše hode,pojďme stará do hospode, hojá,ja,hojá ja, hojajá ja“/ a pak mi předaly samotnou zásilku.V ceně byl i polibek. Moc se mi ten nabízený scénář nelíbil, ale jiný společnost -Dobrou zprávu já přináším vám- neměla. Nezlobte se, ale řekl jste nám to moc pozdě. Teď už nic jiného nacvičit nestihneme. Vaše objednávka je navíc velmi ojedinělá. Nezbývalo mi nic jiného, než souhlasit. Předávací rituál nemusí být nezbytně slavnostní. Hanačky, které jako kdyby vystoupily z obrazu Joža Úprky, jo to beru.

Všechno nakonec dopadlo jinak. Ve středu v nezvyklém odpoledním čase najednou zazvonil zvonek. Pošťačka! „Tady mi to jen podepište!“ Jako opařený jsem uchopil nabízenou propisku a na místo, kam ukázala prstem, jsem se podepsal. Pak mi předala doporučenou zásilku s výhrou. Za tři vteřiny už nebylo co řešit. Tak to jsem zase dopadl. Jako sedláci u Chlumce.

Autor: Vilém Ravek | pátek 24.5.2019 20:20 | karma článku: 14.06 | přečteno: 375x

Další články blogera

Vilém Ravek

Milion prezidentských lumíků pro frustrovaného podavače tenisových míčků.

Milion chvilek pro demokracii, proč ne. Jestli vyjde i počasí, bude to pro všechny nezapomenutelný zážitek. Kdo si vzpomene na podavače tenisových míčků, kterému jeden populární politik svým dělovým podáním málem vyrazil levé oko?

17.6.2019 v 18:27 | Karma článku: 22.32 | Přečteno: 1956 | Diskuse

Vilém Ravek

I když jsem taky „blbej“ , Babiše a Zemana jsem nevolil.

Podle jakýchsi volebních průzkumů převážná část těch občanů, kteří pravidelně skáčou na špek tzv. „šmejdům“, volí Babiše a Zemana. Tak potom jsem výjimka potvrzující pravidlo.

11.6.2019 v 15:14 | Karma článku: 23.10 | Přečteno: 761 | Diskuse

Vilém Ravek

Přátelský rozvod po předchozím uvážení.

Počkal na ni před soudní budovou. Zdržela se ještě krátkým rozhovorem se svým advokátem. „Vezmu tě autem,“ nabídl se a pootevřel dvířka. Chvilku váhala, ale nakonec lehce pokrčila rameny a přisedla.

8.6.2019 v 17:12 | Karma článku: 19.40 | Přečteno: 726 | Diskuse

Vilém Ravek

Elektrokola jsou podle mě sportovně dotačním podvodem.

Nebojím se to říci. Všichni, co mají kola na elektrický pohon, jsou vlastně přisátí na dotační elektro cecek.

2.6.2019 v 16:21 | Karma článku: 25.99 | Přečteno: 1019 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Michal Pohanka

Hledá se žena!

Budu tě milovat až za hrob, respektive za urnu (při dnešních cenách hrobů), a lásku ti celým svým srdcem po infarktu dávat. Ani míry 160/160 nejsou překážkou. Jde mi na psí uši hlavně o duši! Tak se ozvi!

18.6.2019 v 19:23 | Karma článku: 14.44 | Přečteno: 319 | Diskuse

Karel Trčálek

Hospodin je zdrojem veškerého zla na tomto světě

Já vím, něco v tom duchu tvrdil i Ivan Karamazov. Ale stejně jsem jenom totální pitomec, který jen totálně nepochopil Starý zákon

18.6.2019 v 17:27 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 203 | Diskuse

František Skopal

Jak se chovat v dnech, Biblí předpovězené Apokalypsy? Užitečný manuál pro každý případ

Žijeme ve světě materialismu a ateismu. Žijeme ve světě materiálního a konzumního blahobytu, který se pro mnohé stal jakýmsi falešným rájem na zemi.

18.6.2019 v 14:45 | Karma článku: 12.96 | Přečteno: 570 | Diskuse

Beata Krusic

Malé zastaveníčko nad stavem školství

Nebo také pozastavení nad tím, co žije ve stínu témat - společensky velmi uznávaných. Ve stínu debaty např. o navyšování platů učitelů, efektivnějšího vzdělávání a mnohých jiných "důležitých" věcí.

18.6.2019 v 8:27 | Karma článku: 16.55 | Přečteno: 497 | Diskuse

Karel Trčálek

Křesťan, navíc katolík, zavraždil desetiletou dívku

V křesťanském a katolickém Polsku byla křesťanem a katolíkem mimořádně brutálně zavražděna desetiletá dívka

18.6.2019 v 7:29 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 669 | Diskuse
Počet článků 100 Celková karma 23.49 Průměrná čtenost 1187

Glosátor dění kolem nás, který se pokouší hledat perličky na dně, i když tuší, že tam najde /většinou/ něco zcela jiného. Někdy se však zadaří.

Najdete na iDNES.cz