Nouzové přistání s pravděpodobně tragickým koncem.

4. 11. 2019 21:17:44
Neuvěřitelně nudný transatlantický let přecpaným Boeingem 767 se deset minut před plánovaným přistáním náhle změnil v drama. První čeho si všimla, bylo neprofesionální nervózní pobíhání letušek a stevardů.

Každou chvíli někdo z nich vběhl do kokpitu letadla a když vyběhl ven, zdál se ještě nervóznější, než předtím. Napadlo ji, že se někomu z posádky muselo udělat špatně. Doufala, že to nebyl kapitán letadla. Lehce ťukla ramenem do Tomáše. „Už nespi, budeme přistávat.“

„Je čas. Ještě ani nehlásili, že se máme připoutat.“ Jeho flegmatismus, který u něho v určité době až bytostně nesnášela, ji v tomto okamžiku uklidňoval. Byla ráda, že je tu s ním, že necestuje sama. Kdy naposled mohla něco takového konstatovat? V tu chvíli se nad nimi ozval hlas z reproduktoru. Neuměla moc anglicky, ale některým znepokojivým slovům porozuměla. „Tome, co se děje?“

Tvářil se vážně, ale nikoliv zděšeně. To ovšem u bývalého účastníka vojenské mise v Kosovu se dalo očekávat.

„Budeme muset nouzově přistát. Důvod neřekli.“ Na palubě byl klid. Cestující si poslušně zapnuli bezpečnostní pásy. Někteří se tiše modlili. Vzpomněla si, jak před lety museli nadvakrát přistát, neboť se na menším řeckém letišti včas neuvolnila přistávací plocha. Takové věci se občas stávají, uklidňovala se.

„Vedle nás nalétává ef šestnáctka,“ řekl a přivolal si letušku. Byla bílá jako stěna. Jejich angličtině nerozuměla. Evidentně na Tomovy dotazy odpovídala stroze a neochotně. Pak ji však musel něčím přesvědčit, protože mu tlumeným hlasem něco podrobně vysvětlovala. Na konci rozhovoru byl Tomáš skoro stejně bledý jako letuška.

„Co ti řekla?“

„To je jedno. Nemáme to ve vlastních rukách.“

„Chci to vědět. Co se děje?.“

„Budeme nouzově přistávat, to už přece víš.“

„Ale z jakého důvodu?“

„Slíbil jsem ji, že si to nechám pro sebe. Panika na palubě je to poslední, co by potřebovali.“ Nemusel ji ani nic říkat. Vojenské stíhačky doprovázející jejich letadlo, vystrašené letušky, pobledlý Tomáš, kterého jinak nic nerozhodí. Vždycky si se vším věděl rady. Obyčejné lidské city mu, na rozdíl od většiny ostatních, nikdy nepřekážely. Ucítila, jak uchopil její chvějící se ruku.

„Tak dobře, řeknu ti to. Nepodařilo se vysunout ani jeden ze tří podvozků. Selhaly i všechny záložní systémy. To se zatím ještě nikdy na tak velkém a těžkém letadle nestalo.“

Díval se ji upřeně do očí. Asi se chtěl ubezpečit, že nebude hysterčit.

„A co bude dál.?“

„Teď budeme kroužit dvacet nebo třicet minut nad letištěm. Čím méně budeme mít paliva v nádrži, tím lépe.“

Roztřásla se po celém těle. Kromě ní a Tomáše zatím nikdo z cestujících nevěděl, v jak smrtelně nebezpečné situaci jsou. Se svým strachem zůstala totálně sama. Manžel sice byl pobledlý, ale jeho výrazné maskulinní rysy obličeje ještě více ztvrdly. Pro profesionálního několikrát vyznamenaného vojáka byla ztráta života technickou záležitostí, ačkoliv se to týkalo i jeho samotného.

Když byl přistávací manévr přerušen a letadlo zůstávalo ve vzduchu, začala atmosféra na palubě houstnout. Stále častěji byl slyšet pláč. Někteří začali svým blízkým posílat SMS zprávy na rozloučenou. Nakonec se také rozplakala, ale i teď v nejkritičtější chvíli jejího života nedokázala se schoulit do jeho drtivě chlapské náruče.

„Chci vědět, jestli vůbec máme nějakou šanci.“

Bylo vidět, že by ji chtěl utěšit aspoň milosrdnou lží a zapomenout na svou mužskou čest. Kdyby však o ni tolik stála, neptala by se ho.

„Nejspíše teď na letišti připravují rozsáhlá záchranná opatření. Na místech pravděpodobného přistání nanášejí protipožární pěnu. Kdo ví, na kterém místě však narazíme na zem. Bez podvozků nemá letadlo žádné brzdy a skoro určitě okamžitě půjde do smyku a rozlomí se. Třením o povrch se začnou tvořit jiskry. Zbylé palivo v nádržích může začít hořet.“

"Za jak dlouhou dobu začneme přistávat?“

„Maximálně za deset minut.“

Chvíli mlčela. Přestala plakat a už se tolik netřásla.

„Chci se vyzpovídat.“

„Nejsem kněz, ale jestli ti to nevadí..“ hlas mu změkl a pak udělal to, co jindy jen při milování. Pohladil ji po tváři.

„Než možná už za pár minut stanu před tváří Boha, chtěla bych tě poprosit o odpuštění..“

Chtěl něco namítnout, ale položila mu svou ruku lehce na ústa.

„Nech mě mluvit,nemáme už moc času.... Skoro deset let jsem tě podváděla. Nebylo to v době tvé mise v Kosovu, ale až potom ,co jsi se vrátil a odešel z armády. I když ses stal civilistou, nikdy jsi nepřestal být vojákem bez špetky něžnosti..a ta mi chyběla čím dál více. Jak víš, po operaci žlučníku jsem dostala lázně...ale všechny ty další mi už nikdo nikdy nepředepsal. Celou dobu jsem žila dvojí život. Jedenáct měsíců s tebou a měsíc s ním. Tak to šlo rok za rokem. Věděla jsem, že to nemůže trvat věčně, že se budu muset rozhodnout. Celou dobu jsem očekávala, že na vše přijdeš, spočítáš si, že jedna a jedna jsou dvě, že mi žádný posudkář další lázně neodsouhlasil, žádný doktor nedoporučil a žádný poukaz na lázně nepřišel. Byl jsi však jako slepý, prostě chlapák, co si nedokáže představit, že by ho mohla nějaká ženská nechat. Jenže já už jsem ten dvojaký život ve lži nedokázala nést. Nakonec jsem se rozhodla pro tebe. Dobře jsem si uvědomovala, že se o tebe mohu opřít a právě toho jsem si u tebe cenila stále více a více. Přesto ani pak jsem se ti nedokázala zpříma podívat do očí. Tak mi to alespoň teď, kdy nám asi zbývají poslední minuty, odpusť. Odpusť mi to, prosím!“ Oči se ji zalily slzami.

Jeho tvář zůstala tvrdá jako žula. Zavřel oči a mlčel. „Proboha alespoň něco řekni!“ Nechal oči zavřené. „Nemám absolutně jakékoliv právo, abych ti něco odpouštěl.“

„Máš mě alespoň trochu rád?“její hlas zněl zoufale. Okamžik přistání se neodvratně blížil a hrozilo, že je smrt zastihne bez usmíření.

„Mám tě rád stále více a vždycky jsem tě měl rád....nikdy jsem tě však nemiloval.“ Naprázdno polkl. „Jsem totiž gay..“

„Cože?“

„Teď zase nepřerušuj ty mě. Času není nazbyt. Ty jsi žila v přetvářce deset let, ale já celý život. Jako voják z povolání bych se svou orientací nemohl fungovat. Ani sám před sebou bych neobstál. Snažil jsem se sám sebe přesvědčit, že dokáži žít tak, jak se ode mne očekává. Oženit se, mít děti a dařilo se mi to. Nakonec jsem se však na misi doopravdy zamiloval a úplně ztratil hlavu. O tvých záletech jsem samozřejmě dobře věděl skoro od počátku. Podváděli jsme se oba navzájem. Odpusť mi to, jestli můžeš.“

Na chvíli zapomněla, co je za pár minut čeká. Jeho přiznání ji zcela ochromilo. Měla pocit, že celý její život ztratil smysl.

„Jestli chceš, můžeme se teď chytit za ruce. Podle všeho začínáme právě přistávat,“ nabídl ji gesto smíření. Se sebezapřením mu nechala ruku v dlani

Po přistání klouzalo letadlo po břiše asi 500 metrů. Kromě malého zahoření, které bylo záhy uhašeno, se nic nestalo. Nikdo nezemřel a nikdo nebyl vážně zraněn. Všichni cestující zůstali naživu. Pouze dvěma z nich během posledních minut letu shořely duše.

Dodatek : Inspirováno letem č. 16 společnosti LOT z New Yorku do Varšavy dne 31. 10. 2011

Autor: Vilém Ravek | pondělí 4.11.2019 21:17 | karma článku: 30.30 | přečteno: 1533x

Další články blogera

Vilém Ravek

Náhlá smrt na nočním singletrailu

Singletrail je jednosměrná úzká stezka se skoky a klopenými zatáčkami. Měl by být bezpečný pro všechny cyklisty, ale nikoliv v noci a při velké rychlosti.

16.3.2024 v 15:28 | Karma článku: 16.19 | Přečteno: 418 | Diskuse

Vilém Ravek

Babičky a dr. Weiss doporučují na úporný kašel Psí sádlo

Máš rýmu, úporný kašel nebo jsi hodně slabý na plíce? Tak to si piš, že psí sádlo ze všech sádel pomůže ti nejvíce.

24.2.2024 v 18:51 | Karma článku: 25.32 | Přečteno: 474 | Diskuse

Vilém Ravek

Zbohatlý křupan, premium osobní bankéřka a Tři sestry

U podpisového vzoru se doporučuje z bezpečnostních důvodů zkombinovat vlastní podpis s heslem, obrázkem nebo grafickým symbolem. Může to klidně být i grafický symbol rockové skupiny Tři sestry.

15.2.2024 v 20:31 | Karma článku: 21.92 | Přečteno: 518 | Diskuse

Vilém Ravek

Kdybych byl Tomiem a měl jeho močák.

Před pár dny se v Poslanecké sněmovně stal zázrak. Tomio Okamura dokázal s plným močovým měchýřem mluvit bez přerušení jedenáct hodin, neboť se mu podařilo zastavit ve svém těle proces látkové výměny.

28.1.2024 v 19:31 | Karma článku: 22.62 | Přečteno: 447 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 13.10 | Přečteno: 241 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 17.78 | Přečteno: 419 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.06 | Přečteno: 106 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 31.12 | Přečteno: 583 | Diskuse
Počet článků 280 Celková karma 21.51 Průměrná čtenost 1548

Glosátor dění kolem nás, který se pokouší hledat perličky na dně, i když tuší, že tam najde /většinou/ něco zcela jiného. Někdy se však zadaří.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...