V potravním řetězci je každý užitečný. Dokonce i potkan.

 Každý je svým způsobem něčím užitečný. Existuje metoda, díky které zjistíte, že třeba i potkan má své plusy. Ta metoda funguje i u politiků. 

Prý každé zvíře, které se považuje za užitečné, může být z jiného úhlu považováno za škodlivé a naopak. V potravním řetězci, jak mi onehdy říkal jeden můj spolužák, který se, na rozdíl ode mě, stal vědcem v oboru životního prostředí, je svým způsobem užitečný každý. I potkan? I potkan. Už při vyslovení slova -potkan- se mi naježí všechny chlupy na těle a i jinak vykazuji známky stresu. Jsem totiž silně potkanofobní. Před jedovatými hady mám respekt, to samé platí o různých predátorech včetně obrovitých komodských varanů s uslintanou tlamou a odporným způsobem lovení kořisti. Setkání s ropuchou nepovažuji za příjemný zážitek, ale nechává mě stejně chladným jako jsou chladné všechny ty chladnokrevné potvory. Tarantule na stěně ještě ujde, ale potkan sedící na záchodovém prkénku v žádném případě! To se i akutní průjem rázem změní v úpornou zácpu.

Říkáš, že máš z potkanů stres? Z vědeckých výšin se na mne usmíval můj bývalý spolužák, který se zasloužil o znovuosazení moravských toků raky říčními. Tak si představ, že právě potkani trpí smrtelnou formou stresu snad ze všech zvířat nejvíce. Stačí, když si daného jedince z potkaního houfu nikdo nevšímá, a on dostane stres a zemře. Žádný jiný tvor tolik neumírá na stres jako potkan. Než jsme se rozešli/když už jsme se tak potkali/, dal mi návod, jakým způsobem sám sebe přesvědčit, že v potravním řetězci je užitečný opravdu každý. Metoda mého úspěšnějšího spolužáka fakt funguje. Posuďte sami. Nejprve se musíte vžít do role advokáta, který se právě připravuje na závěrečnou obhajovací řeč. Nastudujete si odbornou literaturu, přidáte trochu té advokátské lsti a na závěr si pomůžete i nějakou tou neověřenou perličkou /třeba, že předtím žili potkani velikosti středně velkých psů, kteří naštěstí teprve relativně nedávno vymřeli a vedle nichž jsou dnešní potkani roztomilá plyšová zvířátka/. Tady jsou všechna pozitiva potkanů:

Nebýt potkanů, kteří se do Evropy rozšířili až v osmnáctém století, řádily by v našich domácnostech krysy, které „hodný“ potkan vytlačil. Z výše uvedeného je jasné, že potkan za středověké morové rány nemůže, to ta zpropadená krysa.

Potkan dlouhá desetiletí slouží vědě jako inteligentní laboratorní zvíře. Nebýt jeho, mnohé účinné léky by nebyly vyvinuty, takže vlastně potkan zachránil tisíce či dokonce miliony lidských životů.

Díky potkanům se lidé snaží kolem popelnic udržovat pořádek a neplýtvají tolik potravinami. Všude tam, kde je bordel, běhají sem a tam odpudiví potkani a to přece nechce nikdo.

Na rozdíl od roztomilých myšiček mají potkani nezanedbatelné množství masa, které je poživatelné. To vám může potvrdit každý Asiat. Kdo byl v jihovýchodní Asii, tak s téměř stoprocentní jistotou požil jemné potkaní maso, /aniž by to případně i věděl/.

Když by nastal nedostatek, stane se potkan či krysa opravdovým nejlepším přítelem člověka – viz známý román a film Krála krysa.

Potkan je ve své podstatě kožešinové zvíře. Až zase přijdou kožichy do módy, může být i břidlicová potkaní šeď zcela in.

Na rozdíl od jiných zvířat má potkan velký potenciál stát se domácím mazlíčkem. Už teď si každý může pořídit ve Zverimexu potkana domácího v mnoha varietách a velikostech. Je to chytré a velmi čistotné zvířátko.

Kamarádova metoda je použitelná dokonce i u politiků. Díky ní teď už vím, že na naší politické scéně je také každý užitečný. I ten, jemuž nemůžete přijít na jméno a je vám z něho doslova šófl. U každého z nás je to samozřejmě někdo jiný. Účinnost zmíněné metody však otestujete vždy jen na tom, který vám nejvíce leze krkem. U mě je to náš současný prezident. I v tomto případě spolužákova metoda v zátěžové zkoušce obstála.

Díky Zemanovi jsem omezil množství cukru abych nedostal cukrovku. Vážím si svého zdraví a jsem šťastný, že mohu sportovat - v létě si užívat kola a v zimě lyží.

Díky Zemanovi není náš národ sjednocen, ale zdravě rozdělen, což je zárukou potřebné různorodosti. Jen variabilní systém je životaschopný. Proto děkuji Zemanovi, že za celou dobu svého prezidentství se nesnažil, abychom se ještě pevněji semkli kolem jedné jediné modly.

Snažím se nepoužívat často bonmoty a když už, tak se varuji používat ty stejné opakovaně.

Díky našemu panu prezidentovi si nedělám falešné iluze ani o sobě, ani o celé naší společnosti. Jsem skoro na všechno připraven a to je velmi dobře. V přírodě přežije jen ten, který si umí dávat bacha.