Stát usilující o absolutní bezpečnost všech účastníků silničního provozu tak plošně vybavil uniformami budoucí občanskou armádu. Prý již v některých zemích začali omezovat prodej těchto novodobých revolučních kokard.
Ve Francii jsou žluté vesty na barikádách a zděšený prezident se zpožděním tří týdnů mává bílou vlajkou. Možná marně. Nikoliv uprchlíci, ale ekologická daň na fosilní palivo zvedla masy do ulic. Není to tak dávno, kdy nejoblíbenější prezident na světě Vladimír Putin během několika málo dní ztratil desítky procent oblíbenosti poté, kdy se zvedla hranice odchodu do důchodu, což i řadového Rusa pořádně naštvalo a to i přesto, že mu bylo slibováno, že v příští atomové válce půjde do nebe, zatímco jeho nepřítel jen chcípne. Žluté vesty určitě mají i v Anglii, kde vylizuje řadový Brit zbytek nakyslé kaše, kterou si koupil od brexitářů slibujících hory i doly. Pokud půjde ekonomika,jak se říká, do kopru, možná se reflexně zažlutí i v Londýně.
Žluté vesty, zdá se, nepatří žádnému politickému hnutí. Současné strany, ať ty tradiční nebo ty nové, nemají na dění prakticky žádný vliv. Ani liberálové, ani konzervativci, ani protiimigrační strany, dokonce ani Putin nebo ilumináti. A co my? Zatím je klídek. Zeman podruhé zvolen za prezidenta a volební preference ANO jsou drtivě stabilní. Občas se v temnotě mihne chodec s reflexní páskou na rukávu, občas někdo ve žluté vestě vyměňuje u krajnice zadní kolo. I u nás však může nastat situace, kdy se součást bezpečnostní výbavy změní v uniformu.